VTE Mistřice a Hradčovice

Snahy a tlaky investorů a byznysových skupin, které mají za cíl prosazování výstavby větrných elektráren, a to i v nevhodných lokalitách a na nevhodných místech, vyvolávají odpor obyvatel v různých koutech České republiky. V důsledku takového odporu proti pokusům o zástavbu krajiny monstrózními větrníky se formují různá lokální, regionální i celostátní sdružení, spolky a hnutí. V rámci boje proti komerčnímu prosazování větrných elektráren (VTE) v nevhodných oblastech, proti necitlivému chování k přírodě a proti ignorování ústavou garantované ochrany soukromého vlastnictví občanů i jejich přirozeného práva brát se o vlastní štěstí a štěstí svých rodin tato seskupení rychle přistupují k vytváření rozličných obranných mechanizmů a nástrojů, které mohou pomoci odvrátit hrozbu instalace obrovských větrných turbín do okolí svého bydliště a zabránit přeformátování dosavadního charakteru krajiny, domova a života. 

I webové stránky www.vetrniky-slovacko.cz mají ambici být zdrojem inspirace a obranou obyvatel vůči nepříznivým zásahům do krajiny, v tomto případě do území přírodního parku Prakšická vrchovina, srdce slováckého regionu. Na webových stránkách popisujících chráněná území (www.chranena-uzemi.cz) se můžeme dočíst, že: „posláním přírodního parku Prakšická vrchovina je ochrana krajinného rázu na území se soustředěnými významnými estetickými a přírodními hodnotami“, „veškerá činnost na území tohoto přírodního parku se zaměřuje na toto poslání.“ Otázkou je, zdali to berou v potaz iniciátoři výstavby komplexu obřích větrníků dvousetmetrové výšky, a především zastupitelé obcí, které se nacházejí v dotčeném území. Neděláme si iluze, že investoři a jejich lobbisté uroní slzu nad mrtvými ptáky nebo se pozastaví nad obavami a argumenty místních obyvatel. Kdo by ale měl být k dané otázce vnímavý, jsou zastupitelé dotčených obcí. Důvody pro jejich i naši obezřetnost, včetně podrobnějších rozborů jednotlivých problematik VTE, statistických údajů a srovnání, odkazů a také citací z tuzemské i evropské judikatury a právních předpisů uvádíme dále v příslušných oddílech těchto webových stránek. Základní důvody jsou bodově vyjádřeny v přehledu zde:

1. Kolize s ochranou Přírodního parku – Prakšická vrchovina je chráněná jako přírodní park, pro svůj krajinný ráz a ekologickou stabilitu. Instalování a provozování 200 metrů vysokých větrníků by zde de facto znamenalo industrializaci krajiny.

2. Narušení harmonického měřítka a kulturních dominant – Prakšická vrchovina je charakteristická harmonickými hřbety, lesními komplexy a otevřenými výhledy (např. na Buchlov, Velehrad, Chřiby). Větrníky vysoké jako žižkovský vysílač by byly viditelné na desítky kilometrů a rozbily by kulturně-historický genius loci, který tu člověk formoval po staletí.

3. Hluk a infrazvuk – I při dodržení limitů 40 dB ve dne / 30 dB v noci u obytné zástavby je prokázáno, že nízkofrekvenční složka hluku (infrazvuk) proniká zdmi a působí subjektivně rušivě – u citlivých osob pak může zapříčinit poruchy spánku, tlak na uši, neklid a další zdravotní komplikace. V kopcovitém terénu dochází k tzv. zvukovému lomu – hluk se šíří dále než na rovině.

4. Drsný zásah do života a migrace ptáků a netopýrů – Prakšická vrchovina leží na významném migračním koridoru (Karpatský oblouk – Bílé Karpaty). Je známo, že větrníky každoročně zabíjejí desítky chráněných druhů (čáp, luňák, netopýři aj.). Vysoké stožáry navíc lákají hmyz a tím i lovící netopýry – úmrtnost je vyšší než u větrníků v otevřené krajině. Studie z USA odhaduje, že 88,2 % úmrtnosti ptáků ve větrných oblastech je způsobeno přímo větrnými turbínami. Pouhých 3,6 % tvoří přirozená úmrtnost a zbytek připadá na další infrastrukturu. Nejvíce ohroženi jsou zejména dravci a mrchožrouti (orel, luňák, káně), druhy s částečnou migrací, tažní ptáci využívající větrové proudy.

5. Ztráta hodnoty nemovitostí – Realitní studie z Německa, Rakouska i ČR ukazují pokles cen domů v okruhu 2–3 km od velkých větrníků o 10–30 %. Pro obce s rekreačním a zemědělským využitím to zpravidla znamená ekonomickou devalvaci bez možnosti adekvátní kompenzace.

6. Ekologická zátěž – Kompozita lopatek větrníků jako jsou epoxid a skelné/uhlíkové vlákno mohou být nerecyklovatelná. Jestliže dle odhadu dosáhne v Evropě do roku 2037 konce životnosti zhruba 83 000 tun materiálu lopatek, tak kapacity na jejich ekologickou likvidaci v tuto chvíli neexistují.

7. Ekonomický přínos z výroby elektřiny za cenu obětování chráněného území – Položíme-li na misky vah ekonomickou i energetickou hodnotu větrníky vyrobené elektřiny a oproti tomu vědomé obětování hodnoty a významu přírodního parku (pro současnost i pro budoucí generace), tak celkový výsledek se zde z morálního (ale i ekonomického) hlediska jeví jako naprosto nepřijatelný. Doporučovaným řešením je umisťování větrníků na využívané industriální plochy (průmyslové zóny, podél dálnic) nebo do neobydlených oblastí mimo chráněné krajinné oblasti a přírodní parky.